„Funguje to koučování vůbec“?

Tuto otázku jsem jednou dostal na přednášce. „Rád Vám ji zodpovím“, odpověděl jsem. S lehkým úsměvem jsem však ještě řekl: „Mohl bych Vás jen požádat, než odpovím, o odpověď na otázku: Na základě čeho jste mi tuto otázku položil?“

„No, zkušenost s koučem mám a teda nevím, jestli to pro mě bylo nějakým přínosem.“ Ano, šlo zde o určitou zkušenost, která ovlivnila jeho názor na koučování.

Když se nad tímto zážitkem zamyslím, vidím tam dvě myšlenky. Nezavíráme si někdy paušalizací a rychlým hodnocením dveře před něčím, co pro nás může mít nesmírný užitek?

Pokud půjdeme poprvé k doktorovi a vyhodnotíme si takový zážitek jako nepřínosný či nepříjemný, tak příště, až budeme mít potřebu řešit své zdraví, nemávneme nad lékařstvím jen tak rukou?

Druhou myšlenkou je, jak vlastně jednoduše lidem předat, proč v koučování věřím a vnímám jej jako nejúčinnější formu osobnostního zrání či rozvoje?

Jednoduše, vzpomeňte si na moment, kdy jste dostali nějakou radu či tip, jak se postavit k nějakému tématu, ať už firemnímu či ze soukromého života. (Jistě jsou případy, kdy tip či rada mohou fungovat, to nezpochybňuji).

Zkuste se prosím podívat na to, jak jste s tím tipem nakládali? Jak jste se nakonec k situaci postavili? Jak moc byl tento tip trvanlivý v dlouhodobém horizontu?

A vzpomeňte si dále na situaci, kdy jste si sami přemýšleli, jak se k určité záležitosti postavit. A bylo toto pouze o vás a vašem myšlení. Nebo když jste si uvědomili něco velice objevného na základě vlastního přemýšlení. Jaký to byl pocit? Co to pro vás znamenalo? Jakou to mělo trvanlivost?

Koučování je funkční, protože v něm oslovujeme pro nalezení řešení toho nejvíce kompetentního a tím jsme my sami. Vede nás k zamyšlení nad svým životem a klíčovými situacemi, nad našimi přesvědčeními, hodnotami, kritérii a nad tím, jak se vnímáme.

Na základě těchto zamyšlení pak pohlížíme na sebe, na ostatní, na život…. A vede nás to také k rozvoji schopností a neposlední řadě ke změně našeho chování.

Je to široký přístup k rozvoji člověka, jehož účinné používání vede ke změnám ve společnosti, jelikož změnou jednotlivce nastává postupná řetězová změna v jeho nejbližším okolí.

U lidí, kteří jsou dlouhodobě koučovaní, sleduji daleko větší klid, uvolněnost, rozhodnost, moudrost a sebedůvěru a také rostoucí emoční inteligenci.